Antonio Cabrini

Antonio Cabrini
Osobní informace
Datum narození	8. října 1957 (66 let)
Místo narození	Cremona, Itálie
Výška	178 cm
Hmotnost	72 kg
Přezdívka	Bell'Antonio (krásný Antonio)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový obránce (1973–1991) Fotbalový trenér (2000–2017)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1973–1975 1975–1976 1976–1989 1989–1991 Cremonese Atalanta Juventus Bologna 02900(2) 03500(1) 2970(33) 05500(2)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1975–1976 1976–1978 1978–1987 Itálie U18 Itálie U21 Itálie 00800(0) 01300(0) 07300(9)
Trenérská kariéra
Roky Klub 2000–2001 2001 2004 2005–2006 2007–2008 2012–2017 Arezzo Crotone Pisa Novara Sýrie Itálie (ženy)
Úspěchy
Mistrovství světa 1982 Itálie 1. italská fotbalová liga 1976/77 Juventus 1977/78 Juventus 1980/81 Juventus 1981/82 Juventus 1983/84 Juventus 1985/86 Juventus Pohár UEFA 1976/77 Juventus Pohár PMEZ 1982/83 Juventus 1984/85 Juventus Pohár PVP 1983/84 Juventus Interkontinentální pohár 1985 Juventus Superpohár UEFA 1984 Juventus
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio Cabrini (8. říjen 1957, Cremona, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér.

Je považován za jednoho z prvních moderních krajních obránců a také za jednoho z nejlepších na světě ve své době.^[1] Velkou část fotbalové kariéry spojil s Juventusem, klubem, v němž odehrál třináct sezón a jehož byl kapitánem v letech 1988 až 1989. Spolu s brankářem Zoffem a hráči Scireou a Gentilem, tvořili jednu z nejlepších obranných řad v historii fotbalu. Za Bianconeri odehrál celkem 442 utkání a vstřelil v nich 52 branek a vyhrál šest titulů v lize (1976/77, 1977/78, 1980/81, 1981/82, 1983/84, 1985/86), dvě výhry v italském poháru (1978/79, 1982/83) a také všechny evropské poháry (PMEZ 1984/85, UEFA 1976/77 a PVP 1983/84) a také Superpohár UEFA 1984 a Interkontinentální pohár 1985.

Za reprezentaci odehrál nejvíce utkání mezi obránci: 73 utkání a 9 branek. Z MS 1982 má zlatou medaili.^[2] Desetkrát vedl reprezentaci jako kapitán.

V roce 1978 byl na 13. místě o trofej Zlatý míč.^[3]

V roce 2022 byl uveden do italské fotbalové síně slávy.